pondělí 26. září 2016

NIPOMO

Mám i slovní nulost z tohohle dne .. nejde mi to ani napsat ve své oblíbené zkratce, kterou bych měla chápat jen já. Musím to rozvášnit..
Přišla krize a proto tanec a tak jsem tam nešla.
Nevěřila jsem a teď se mi ukazuje ve své kráse a délce..
http://ak1.polyvoreimg.com/cgi/img-thing/size/l/tid/150306798.jpg


Hudba ani filmy žádný k tomu není dobrý.
Ukazovat se nechci.
Vzpomínáš? Kdy? Kde? Pár tónů přece jenom..
Kéž by se ozval ten hlas .. Jeho, její, naše, toho!
šeptání nestačí a přece jsem ráda že něčeho slyším jen šepot
zní to nebezpečně a přesto se tomu nevyhnu
bolí mě nohy
spíš ne
nejrychlejší spermie nojono každej den nemůže být posvícení
doufám jen že mě to neroztrhne
to pnutí je pro vytrvalce ne pro mě!
a tak si to pouštím dokola.. možná příjde i úleva ... co myslíš? 
ty vado jak já bych potřebovala tu hlasitost, dunění v těle, únavu, mizivost, a nevědomost.
a vlastně společenství pána prstenů jednu sopku a pořádný oko. Jo, tak tu nálož si přichystám na zimu ... ach jako bych slyšela moje Vánoce ve větru ještě že už jsem letos viděla sníh .. snad mě ta žirafa zase nenasere. Teď si skočim to tronu a třeba se vyklube i patent.
dík že se mám a řikám si nechtěj vědět proč jsem si napsala a ty to zase přečteš a nic z toho
neboj já ti to ale jak mě znáš nevysvětlím. Hlavně že spojuji srdce, ale to moje zas utíká. fakt napíču tohle ještě že to není můj poslední život.

Žádné komentáře:

Okomentovat