Vzpomínám

Vzpomínám

Vzpomínám

Vzpomínám

Vzpomínám na ni

Vzpomínám na sebe

Vzpomínám na tebe

Vzpomínám na ně

Bolí mě tělo plné strachu

Bolí mě duše plná hněvu

Kam s tím tělem jdu?

Vždyť to tak bolí.

Jako otevřená rána se samou solí.

Trhá se duše od těla

Žít s ním už prostě nechtěla.

Tento stav stagnuje

Přítomností žít tak moc chci.

No, tak asi medikaci?

Ta tu pro mě je..